623 - ?

Tzirekha’al /Dcera tichého lovu/ se narodila v únoru roku 623 v jeskynních na západním úpatí Trpasličích hor. Žila naprosto normálním životem svého národa: lovila, randila, občas obchodovala s trpaslíky i lidmi. 

Jednoho dne se probudila s podivným pocitem opustit hory a jít do Světa. Pár dní odolávala, ale pocit byl stále silnější, až Tzirekha’al podlehla. Odešla na lov a už se z něj nevrátila. Složitě přešla Trpasličí hory a sestoupila do Norvelu v hobitím kraji Mořské kopce. 

Od hobitů se naučila kouřit a kromě své první fajfky si zde našla také věrného druha: černého ridgebacka, kterého pojmenovala Rhae /Stopa/. S ním po boku opustila vlnitou krajinu hobitů a před ní se rozprostřely nekonečné pláně západního Norvelu.

Šla dál a poznávala lidský svět. Rychle se učila a brzy si byla schopna sehnat krátkou práci, věděla kde je bezpečné přespat i to, že když putuje sama, je někdy bezpečnější vydávat se za muže. Proto se předstvuje jako Tzira.

565 - 

Finnae byla čistokrevná elfka. Její rodiče si na tom vždy zakládali, přestože její rodina žila již po několik generací v lidském městě Taranna. I přes dbaní na elfské tradice, rodina přijala víru v bohyni Faye. Finnina matka a babička slouží v místní nemocnici, který spravují právě kněžky a sestry této bohyně.

V roce 588 odešla Finn (jak jí doma vždy říkali) do klášterna v Miekce. Finnae projevovala nesmírný talent a přízeň Faye se na ní stále více projevovala. Dovzdělávala se ve znalostech potřebných pro její zvolenou cestu bojové kleričky. V lednu roku 590 navázala vztah s kněžkou Laini, která měla na starost vzdělávací program v klášteře. 

První dva roky v klášteře probíhaly podle plánů. Pak se, na začátku roku 590, spřátelila Ingvarem. Tento mladý muž často navštěvoval chrám a mezi ním a Finn vzniklo přátelské pouto.

Jednoho letního večera však byli v hájku za vesnicí přepadeni a Finn se probudila po nějakém, neurčitém v temné kobce. Během několika příštích týdnů dostávala jídlo jen na přežití, zato se na ní vystřídalo mnoho mužů, nejen lidské rasy, a mezi nimi i Ingvar. 

Jednoho večera došlo mezi souputníky k mimořádné pitce, po které jich většina usnula pod stoly tvrdým spánkem. Díky shodě náhod se dostala ze "své" klece a nakonec i z celé pevnosti. Po několika týdnech bloudění se dostala zpět do svého kláštera, kde podstoupila dlouhou, léčebnou proceduru. Zranění na těle se hojila rychle, ale její duše byla značně poničena. Až za několik měsíců byla schopna opět začít studi a život v komunitě.

568 - ?

Hiruzen pochází z ostrovní říše Toruke. Narodil se na ostrově Hokori, který je největší ze tří ostrovů. Jeho rodina byla neobvyklá. Otec Erolith a matka Luna byli ne zrovna významný bylinkáři a alchymistka. Jeho mladší sestra se jmenovala Nina. Hiruzen dostal jméno podle svého dědečka a padající hvězdy Hiruzen.

Když se u něj projevili magické schopnosti, znamenalo to velkou naději pro celou rodinu. Zaprvé to mohlo znamenat značný vzestup ve společenském žebříčku, zejména dost pravděpodobný přístup mezi Nineque. Ale Hiruzen s tímto v duchu nesouhlasil. Nelíbil se mu celý přístup a fungování na ostrově. Trávil hodně času se svým dědečkem. Ten ho učil šermovat a vyprávěl mu o životě a krásách života na kontinentu, který v mládí procestoval. I o příkořích a mocichtivosti. 

Hiruzen s vlastní vidinou dobrodružství vyrazil na kontinent. Několik nekonečných týdnů se plavil přes Ohnivé moře, až jeho loď doplula do přístavního města Sankt v Túnfalcké lize. Odtud jeho kroky směřovali do hlavního města Medmaru - Easimy, kde byla kontinentální čarodějná akademie. V akademii se však víc, než učení o místní politice zabýval historií rolnického útlaku. Až na kontinentě se setkal s otroctvím. Cestoval po Medmaru a prozkoumával válkami zničenou krajinou. Ve škole vynikal v magii ničení, z čehož měl pramalou radost.

561 - 592

Grendel se narodil v roce 561 kdy na Ostrově vran. To ale zjistil, až v dospělosti. Prozradila mu to jeho chůva, když umírala: Že v roce 564 jeho otce Arneho a matku Fridu postihlo neštěstí a že požádali ji, Astrid, aby malého Grendela odvezla z ostrova.

Astrid slib svým pánům dodržela, a odjela s malým Grendelem do Norvelu. Tam ho pak po mnoho let vychovávala, a když Grendel vyrostl ve statného jinocha, našli v sobě zalíbení. V malé rybářské vesnici pak spolu žili až do osudného roku 591, kdy Astrid zemřela na otravu krve.

Grendel se pak vydal po pobřeží v naději, že se dostane k přístavu, kde by našel loď, která ho doveze na Ostrov vran. Cestou se přidal k poutníkům do Miekky, kteří mu řekli, že odtamtud by se mohl na ostrov dostat.

611 - ?

Bowdevan se narodil v Medmaru. Ač čistokrevný elf, vyrůstal mezi lidmi v jednom malém městečku, kde kromě jeho rodiny elfů moc nežilo. Proto si vždy s lidmi rozuměl víc než se "svými". Tak nějak tušil, že rodina byla z elfí komunity vykázána, ale víc po tom nikdy nepátral. Dokud ho to bavilo, pomáhal otci v kovárně. Jeho matka byla hraničářka a od mala učila Bowdevana jak zvířata lovit, ale také jak se o ně starat.

Přišel ale čas, kdy Bowdevan opustil rodný dům a vydal se do světa. A jak už to bývá, neodešel zrovna v dobrém. Po jedné hádce s otcem, kdy (poněkolkáté) odmítl převzít kovárnu odešel Bowdevan v noci, aniž by se rozloučil. Jednu památku si však s sebou vzal - otcův dlouhý meč Tirhael (Skrytý pohled).

Mladý elf se toulal Medmarem a na život si vidělával všelijak. Nakonec ho kroky zavedly do královské armády. V jejích barvách se nejprve v roce 637 zúčastnil války s Ventarou. Následně byl převelen do Easimy.

V zimě roku 642 byl Bowdevan vybrán do družiny, jejímž cílem byl Nimer - hlavní město Norvelu. Ví se, že družina dorazila k putnímu místu Ukhalm. Co následovalo je zaznamenáno níže.

618 - ?

Narodil se Tobiusovi a Marianě Křivonoskovým, ti však zemřeli během záplav. Byl vychovávaný svojí tetou Vladěnou Břichalovou. Dostal základní vzdělání od místního písaře, který ho naučil psát, číst a základně počítat.

Velký zlom byl pro Filiberta odchod z Půlky a přidání se k Egonově kejklířské kumpanii. Ovšem při strašné tragédii se mu zhroutil svět, Egonova kumpanie se dostala do města, kde probíhaly rasové nepokoje a při útěku z města byli povražděni, jen Filibert dokázal proklouznout. 

Filibert chtěl dobrodružství, vyrostl v bezpečném prostředí a chtěl z něj pryč. Ideálně se po letech vrátit a žít dál bezstarostně. Ovšem místo toho mu život udělil lekci. Nějakou dobu putoval sám a předváděl v Medmaru triky a kejkle na ulici a tím si vydělával. V hospodě ho zlákal plakát přidat se do vojenské družiny, která měla za cíl Norvel. V družině se spřátelil s hrdým a otravně výrazným trpaslíkem Thongarem. Rovněž později s elfem Bowdevanem.

Ví se, že družina dorazila k putnímu místu Ukhalm. Co následovalo je zaznamenáno níže.

614 - ?

Trpaslík Thongar se narodil v království Medmar v horském městě Tharwa. Jeho rodina se sem přestěhovala po Velké válce, a jelikož po trpasličích kovářích (což byla profese jeho předků) byla vždy sháňka, už zde zůstali.

I Thongarův otec Trombul se stal kovářem a kovárnu, kterou zdědil, úspěšně rozšířil. Maminka si založila lazebnictví a rodině se velmi dařilo. Dařilo se jim tolik, že se brzy přestěhovali z trpasličí čtvrti do centra města a mezi jejich zákazníky patřila místní honorace. Finančně se rodině dařilo a možná i to způsobilo, že se Thongar začal nudit a vyhledával nebezpečí.

Ač se základy kovářství naučil, věděl odmala, že řemeslo po otci nepřevezme. Místo toho se čím dál častěji zapojoval do hospodských rvaček i organizovaných soubojů. Jeho malý gang začal mít brzy pověst po hospodách i veřejných domech. Trombulovi se několik let dařilo, díky známostem, svého syna z problémů vyplácet, ale jednoho dne pohár jeho trpělivosti přetekl a nechal synka naverbovat do místní vojenské posádky.

Aby ale Thongar nezapomněl, odkud pochází, daroval mu dědičnou, rodinnou sekeru. Brzy se ukázalo, že Thongar má pro boje talent a byl převelen do speciálního oddílu v Easimě.

Easima Thongara očarovala. Život vojáka ve velkém městě jako by pro něj byl stvořený. Po dalších několika měsících byl vybrán do oddílu velvyslance Galada a tak začala jeho pouť do Norvelu. Ví se, že družina dorazila k putnímu místu Ukhalm. Co následovalo je zaznamenáno níže.

609 - ?

Tazael se narodil roku 609 v pevnosti u severního mostu přes Kageru. Jeho matka (a pravděpodobně i otec) žili ve skupině kočovných elfů, která tudy putovala z jihu na sever. Jelikož matka při porodu zemřela a ve skupině se nenašel nikdo, kdo by o malého chlapce stál, prodali ho ženě, která dělala hospodyni místní vojenské posádce.

Tazael tak od mala vyrůstal mezi vojáky a smrt pro něj byla stejně přirozená jako ranní východ slunce. Brzy, asi kolem 4 let, se u něj začaly projevovat magické schopnosti. Když mu bylo 10 let, přejížděla přes most čarodějka Zahraa al-Sabet a koupila Tazaela od vojáků, aby ho dovezla do Akademie.

Tak se Tazael dostal do Akademie, kde se vyučoval jak ovládat magii, historii a vše potřebné. Na Zahru nikdy nezapoměl a její obraz nosí stále v srdci. Ona se občas do Akademie vracela. Od jeho 20 let spolu udržovali milostný poměr. Ale jen během jejích návštěv.

V roce 631 se Tazael dostal do zakázané sekce v knihovně a objevil knihy o nekromancii, které ho naprosto fascinovali. Tajně se tomuto oboru začal věnovat, dokud na něj nepřišli a z Akademie byl vyloučen.

Od té doby se toulá Světem. Zahru už roky neviděl a touží se s ní setkat. Na Akademii miloval hodiny historie a možná právě proto poslední roky pátrá po svém pravém otci. Ne že by ho nutně potřeboval, ale touží vědět, odkud vlastně pochází, kým je.