Severní pobřeží, jak název napovídá, pokrývá celé Norvelské pobřeží Severního moře. Celý kraj je "úzký" pruh země, které je v jižní části poměrně úrodná, ale od Velké řeky Ume dál na sever se postupně mění v nehostinné pláně, které jen pár dní v roce nepokrývá sníh. Přesto se zdejší obyvatelé nemají špatně. Díky rybolovu a díky obchodu s Ostrovem vran.
Viterion je se 120 tisíci obyvateli jedním z největších přístavů Světa. Směrem k moři je mohutně opevněn proti nájezdům z Ostrova vran. Město je rozděleno na dvě části: Velký Lassec na vchodním břehu Velké řeky Ume a Malý Lassec na západním břehu.
Součástí Velkého Lassecu je hrad, jehož brána ústí na Hlavní náměstí. Z tého větší a bohatší části vedou dvě brány. Na severu směrem k Eirenfjordu je to Brána elfů. Na jih k Nimeru pak Jižní brána. Na severu (na pobřeží Otrokářského moře) je Bílý přístav. Druhý přístav (Zelený) je na břehu řeky. Samozřejmostí jsou obchodníci, řemeslníci, hostince a veřejné domy, chrámy a kaple.
Městské části spojuje Zvedací most, jeden z technických divů Světa. Kamenný most má prostřední část dřevěnou. Ta je rozpůlena, přičemž obě poloviny se dají zvednout, aby "pod mostem" mohly proplout i velké lodě s vysokými stěžny.
Malý Lassec (na západním břehu řeky) má křivolatší ulice a menší domy. Místo kamenných hradeb má jen dřevěnou palisádu, ve které je jedna hlavní (Říční) brána, vedoucí na jih.
V místě, kde se řeka vlévá do moře je několik ostrůvků, které jsou propojeny můstky. Na některých ostrůvcích jsou kaple, ale největší a nejsevernější je opevněn. V pevnosti sídlí místní vojsko.
Eirenfjord (75.000 obyvatel) je nejsevernějším městem kontinentu. Stojí v blízkosti elfského království Coil Túath a z této blízkosti v dobách míru čerpá. V časech nepokojů naopak zdejší obyvatelé žijí ve strachu.