Na severozápadním výběžku Světa se rozprostírá Vesturheim. Jeho zvlněné lány se zdají být nekonečné, jak běží z východu na západ. Tam se strmě zvednou do špičatých vrcholků Ledových hor. Východní část království je jiná. Začíná v průsmyku mezi Trpasličími a Zelenými horami. Zde je Hraniční hvozd, který začíná ihned za hradbami města Skógur. A právě na západním konci hvozdu začíná nekonečný Vesturheim.
Zatímco obyvatelé severního pobřeží obchodují s Ostrovem vran, jižní pobřeží je plné rybářských osad a vesnic a obchod směřuje k Túnfalcké lize. Jihozápadně od království je Ostrov Akademie, který je pod správou mágů.
Vesturheim
Vesturheim - Země
Vesturheim je dědičné království v jehož čele stojí král.
Králem Vesturheimu se stává nejstarší mužský potomek. Korunovace probíhá v hlavním městě Amma, kde král sídlí. Ve správě země mu pomáhají Zemští správci. Vešekerá moc ale zůstává v rukou panovníka, stejně jako velení armády.
Zemské správce jmenuje přímo král. Doba úřadování je 5 let, přičemž lze prodloužit maximálně dvakrát. Král navíc může správce odvolat. Titul tedy není dědičný ani šlechtický - jedná se o úřednické místo, byť spojené s velkou mocí. Zemský správce spravuje jednu ze 4 "Zemí": Západní, Severní, Východní a Hraniční. Největší Zem "Královskou" spravuje přímo panovník.
Správce je přímo zodpovědný králi. Ve "své" zemi má na starost soudnictví, finance a další úkony potřebné k dobrému fungování země.
Šlechta ve Vesturheimu přísahá věrnost koruně, ale s králem komunikuje skuze Zemského správce. Všechny tituly ve Vesturheimu jsou dědičné, ale mohou z rozhodnutí krále zaniknout.
Vesturheim disponuje silnou, profesionální armádou, která je rozmístěna po celém království. Samozřejmě šlechta disponuje vlastním vojskem. Ta není králi k dispozici automaticky, ale král si ji musí v případě potřeby pronajmout - tedy přebírá na určitou dobu její výplatu.
Doslova středem království protéká řeka Strid. Ta pramení v Zelených horách a úrodnými pláněmi proudí na sever do Severního moře. V Malých horách pramení taky Fadir. Ta také končí v Severním moři, do kterého se vlévá u města Álfi. Z Mlaých hor teče také mnoho divokých a studených řek na východ. Dvě největší z těchto řek jsou Raud a Bjora. Na západě je poloostrov zakončen Ledovými horami ve kterých pramení divoká řeka Sjó.
Východní hranice se táhne po úpatí Trpasličích hor. Mezi těmito a Zelenými horami je průsmyk nazvaný Brána západu. Tudy vede cesta do Vesturhemu, chcete-li se vyhnout horám a moři. Na západě poloostrova ze Severního moře vyrůstají Ledové hory, které tak tvoří monumentální "konec" kontinentu. Dál je jen nekonečné moře.
Ve Vesturheimu došlo k velkému sčítání obyvatelství v roce 588. Během počítání, které zajišťovala círev Ellanthi byly sečten asi 3 a půl milionu obyvatel. Největší zastoupení mají lidé (72%), dále pak barbaři (11%) a elfové s trpaslíky (po 6%).
Vesturheim má několik měst, ve kterých se koncentruje značné bohatství. Většina obyvatel (asi 80%) však žije na venkovně.
Území Vesturheimu je rozdrobeno na několik desítek panství. Pro jednodušší správu království bylo proto zřízeno 5 "Zemí", které spravují Zemští správci. Země, řazené od západu na východ jsou tyto:
Vesturheim byl do roku 350 p.p.l. výspou kontinentálního Kériánství. Ale právě v tomto roce vypuklo "Povstání paladinů z řad církve Ellanthi. Keriánci začali být brutálně pronásledováni a velká část se jich odebrala právě do Vesturheimu. Když povstvání dospělo až sem, vydali se zbytky keriánců na severní Ostrov vran. Tam již fanatičtí paladinové nedosáhli, neboť jejich povstání bylo po sedmi letech konečně zastaveno.
Nyní i zde převládá víra v Ellanthi, ale není zde tak pevně zakořeněná jako v ostatních státech Světa.