Gryfové

Gryfové patří mezi nejstarší, nejvzácnější a nejnebezpečnější tvory skalnatých hor. Naštěstí žijí velmi samotářsky. Hnízda staví na těžko dostupných místech u samých vrcholků hor. Ta se následně stávají centrem jejich panství s poloměrem i mnoho desítek mil. Jsou to vynikající lovci, kterým jen stěží něco unikne. Jejich kořistí se stávají ovce, kozy, ale i lidé. I jediný dokáže svým řáděním zcela znemožnit pohyb na horských stezkách. Když se objevili první lidé a rozšířily se obchodní cesty, gryfové byli pověstní svými útoky na osadníky a obchodníky při obraně vlastního území. 

Gryf je stvoření, které je napůl šelmou a napůl dravcem. Základ jeho těla je lví a dává mu obrovskou pružnost a sílu. Přední končetiny jsou však ostré orlí spáry. Na zádech má silná orlí křídla, která umí použít k velmi rychlému letu. Hlava je rovněž orlí a vévodí jí mohutný zobák, kterým dokáže snadno přeštípnout i nohu válečníka. Zadní osrstěná část, je obvykle béžové nebo okrové barvy. Peří je pak kombinací černé, bílé a hnědé. Gryf je mohutné zvíře, které má na délku až 4 sáhy, na výšku přes 2 sáhy a s roztaženými křídly dosahuje impozantního rozpětí až k 10 sáhům.

Gryfové jsou hrdá a agresivní stvoření. Jsou však překvapivě inteligentní. A o to nebezpečnější. Při lovu plachtí vysoko na nebi a orlím zrakem hledají kořist. Na tu pak střemhlav zaútočí. Jejich jediný útok obvykle stačí k usmrcení oběti. Pokud kořist přežije a začne se bránit, stáhne se gryf do bezpečné výšky a při vhodné příležitosti zaútočí znovu. Jestliže se někomu podaří gryfa vážně zranit, netvor uletí skrýt se do svého hnízda. Žádný gryf, obzvlášť samice sedící na vejcích, však nikdy neuteče z boje o hnízdo.

Ve Ventaře se před staletími podařilo několik gryfů odchytit a ochočit. Z těchto gryfů vznikli dnešní Gryfí poslové. Tito gryfové jsou chování ve skalách pod Seraventem, kde jsou cvičeni.