Dlouho předtím, než lidé poprvé překročili východní hory, vládl světu prastarý rod Ellanthi – božské bytosti zrozené mimo čas i prostor. Byli to sourozenci věčnosti, děti světla a prvotního ticha, a jejich moc přesahovala hranice představivosti. Společně tito První dali tvar Světu: rozžehli slunce, vymodelovali hory, rozprostřeli lesy i hlubiny moří.
Když jejich dílo dosáhlo krásy, jakou zamýšleli, vdechli stvořenému Život. A tak povstali elfové pod klenbami lesů, trpaslíci z útrob hor, a s nimi i další národy — známé i zapomenuté — každé s duší, jež v sobě nesla jiskru božského záměru.
Ellanthi pak sestoupili do světa, každý se sklonem k tomu, co bylo jeho srdci nejbližší:
Vathar, pán vod, probudil prameny a zamiloval se do nekonečných tanců mořských vln. Ithia kráčela bosá krajinou, ze které vyvolávala květiny, stromy a úrodu polí. Addros vdechl život zvířatům a šel po jejich boku, když se učila běhat, létat i lovit. Idris vzala smrt za ruku a učinila z ní most, ne konec — tak, aby život mohl plynout v kruhu, ne v linii. Faye světu dala lásku, laskavost a uzdravující dotek — a stala se jeho řádem, mírem i svědomím. Erasil se sklonil k hoře a naslouchal jejímu tichému zpěvu; odhalil poklady ukryté v hlubinách a učil bytosti, jak z nich tvořit.
Tak se Ellanthi stali neviditelnými tvůrci a průvodci, kteří dál zkrášlovali a udržovali Svět.
Když pak lidé přišli — znaveni, cizinci v tomto podivuhodném kraji — Ellanthi je nepřijali jako vetřelce, ale jako další děti světa. Postupně se jim dali poznat a skrze své vyvolené a kněze začali lidem propůjčovat svoji moc – Přízeň – jako dar, vedení i smlouvu.
Od těch dob žijí bohové mezi lidmi – ne tělem, ale duchem. A kdo otevře své srdce, tomu přijdou blíž.
Addros - Bůh ohně, lovu a války
Erasil - Bůh řemeslníků, kupců a cest
Faye - Bohyně plodnosti, lásky a uzdravení
Idris - Bohyně smrti
Itia - Bohyně úrody, blahobytu a počasí
Vathar - Bůh vody, námořníků
Víra v Ellanthi je nejrozšířenějím náboženstvím Světa a je svobodně uznávána ve všech lidských královstvích. Duchovní jsou ctěni, vysocí představitelé zasedají v královských radách po boku mágů a diplomatů. Vojenské složky jsou respektovány. Církev skrze své frakce učí ve školách a na univerzitách, léčí v nemocicíh. Její představitelé pomáhají při porodech i pohřbech a oddávají. Potulní klerici chrání stezky před mocnostmi temnot, žehnají výpravám vojenským i obchodním ať na souši, či vodě.
Život na kontinentální části Světa je od církve dnes již těžko představitelný. Zda je to dobře, či špatně záleží na tom, koho se ptáte.
Ač má celá církev jednotnou hierarchii, každá frakce má přeci jenom svá pravidla, jak se kdo může zařadit do jejích struktur. Pro přehlednost zde uvádíme obecné informace.
Noviciát trvá 2 roky studia obecné teologie. Po absolvování noviciátu následují závěrečné zkoušky z obecné teologie. Některé frakce vyžadují po novicích dodatečné studium podle specifických pravidel.
Klerik je služebník boží, který začíná službu ihned po noviciátu, ale ještě neprošel obřadem svěcení. Klerici jsou potulní služebníci, kteří chodí světem a šíří svou víru. Zvláště na severu se klerici v zimě stahují do svých domovských klášterů.
Mnišský život je pestřejší, žijí v klášteřech a starají se o pozemky a širší okolí. Mniši také zakládají klášterní školy a vzdělávají prostý lid. Délka služby v klášteře určuje úroveň povinností. Zpočátku mají na starosti pozemky, později asistují při obřadech. Nejzkušenější mniši se stávají představenými kláštera nebo spravují církevní majetek.
Kněží slouží ve velkých městských chrámech a vedou v celku pohodlný život. Pro přijetí do kněžské služby je potřeba 4 roky obecného studia a následně 5 let ve specializovaných seminářích. Z toho poslední 2 roky se zaměřují na konkrétní frakci. Kněží obvykle nemají praktické povinnosti mimo vykonávání obřadů.
Velekněz každé frakce sídlí při hlavním chrámu a většinou zasedá v radě krále říše, kde hlavní chrám stojí. Pravidla pro zvolení velknězem má každá frakce vlastní
Beroden je poradní orgán, kde se dvakrát ročně scházejí velekněží všech frakcí pantheonu, aby diskutovali o směřování Světa. V krizových obdobích, jako byly například obě Skřetí války, se Beroden scházel častěji. Beroden funguje od roku 203 a v letech 350–358 byl pozastaven, když byl svržen paladinem Emericem.
Stráž jsou ozbrojené jednotky jednotlivých frakcí, které původně vznikly pro ochranu církevního majetku. Každý větší klášter má svou vlastní stráž, obvykle vedenou paladinem. Stráž není vyžadována žádným speciálním vzděláním.
Bojový mnich je podobný klerikovi, ale svou víru vyjadřuje drsnějším způsobem. Bojoví mniši se často angažují v boji proti přívržencům jiných náboženství a sekt. Nejvyšším stupněm bojového mnicha je paladinství.
Paladin je elitní bojovník, který má teologické vzdělání a často slouží jako válečník, rádce nebo správce majetku. Každá frakce má svá vlastní pravidla, kdo se může stát paladinem. Paladinské postavení bývá vysoce respektováno i v politických kruzích.