Finnae - deník

Když nám ve škola skončila hodina zeměpisu, přišla za mnou jedna ze sester, že se mnou chce mluvit představená našeho kláštera, Raita. Přišla jsem za ní do refektáře (jídelny). Tam kromě Raity stála ještě neznámá elfka s kápí na hlavě a mečem u pasu. 

“Finn, dostalo se ti velké pocty.” obrátila se na mě Raita. “Do Miekky (to je jedno z našich hlavní poutních míst) nabírají nové kleričky a vybrali si i tebe. Nemusím ti asi říkat, jak velká příležitost to pro tebe je. Ale nemusíš se rozhodnout hned.” Srdce se mi rozbušilo takovou rychlostí, že jsem se bála, aby mi nevyskočilo z hrudi. Po skončení práce, jsem s dovolením představené opustila klášter a šla domů, abych to mohla probrat s rodiči. Vcelku rychle jsme došli k závěru, že taková šance se nedá odmítnout a tak jsem hned druhý den v klášteře oznámila, že s radostí přijámám.

Pojedu do Miekky! Vybrali si mě! Ze všech studentek z celého království zrovna mě! Nemůžu tomu uvěřit! Od té doby jsem byla uvolněna z pracovních povinností, abych se mohla připravit na cestu.

Když jsem si balila všechny svoje věci napadlo mě: Tohle bude chtít deník. Nebo aspoň něco, kam si budu moct psát zážitky, protože tohle: To je splněný sen!