Literatura

POEZIE

Elëa Sylmaith (123 - 317)

Elëa byla významnou osobností ženského hnutí, její díla oslavují sílu ženství a lásku mezi ženami. Její Silmë jsou silně metaforické a často inspirované přírodou. Druhou polovinu svého života strávila v klášteře v Miekce, kde je i pohřbena. Její knihy jsou velmi populární mezi místními služebnicemi a zdejší knihovna jako jediná na Světě obsahuje její kompletní bibliografii.

Neznámější díla

• "Věčný květ" – sbírka feministických Silmë, často zaměřená na lásku mezi ženami a ženskou solidaritu

• "Záře luny" – hluboce emotivní sbírka oslavující intimitu a spojení s přírodou

Theryndor Ilanëa (89 - 353)

Theryndor byl zaklínačem, který se stal poustevníkem. Jeho díla často obsahují hluboké filosofické otázky a jsou považována za meditativní texty.

Neznámější díla

• "Hlasy lesa" – sbírka Silmë inspirovaná přírodou a elfskou spiritualitou, oslavující harmonii mezi světem a duší

• "Zpěvy světla" – sbírka zaměřená na boj mezi dobrem a zlem, plná naděje a odhodlání

Lys'rîn Ardael (277 - 492)

Lys'rîn je známá svým melancholickým stylem, který míchá smutek se záblesky světla a naděje. Často psala o introspekci a hledání smyslu.

Neznámější díla

• "Tiché vody" – sbírka melancholických a introspektivních Silmë zaměřená na ztráty a naději

• "Stíny v čase" – Silmë věnovaná plynutí času, pomíjivosti okamžiků a hledání vnitřního míru

NÁBOŽENSKÁ LITERATURA

ctihodný  Aldevan

• "Nauka Keriánství"

ODBORNÁ LITERATURA

Elandriel Naëlin (? - 211)

Elandriel je považována za hlavní nositelku feminismu od elfek pro ženy všech ras. Její díla byla zpočátku přijímána chladně, zvlášť u mužů. Duchovní, literární a morální autority ji začali brát vážně, když se za její názory postavila frakce bohyně Faye, v té době vedena Éloïse Mireval z Almyrósu. Jejím stěžejním dílem je Síla něhy; o ženách, svobodě a lásce

• • Hlavní dílo feministického hnutí které vyšlo v roce 198

  • Kniha zaujala emancipovaným postojem k ženám všech ras

  • Pobuřující byla pasáž o lásce mezi ženami – nevole vzbudila zejména mezi Keriánci, kteří ji na „svých územích“ zakázali a požadovali aby kniha byla zakázána královskými dektrety. Nebylo jim vyhověno, přesto se jim podařilo velkou část výtisků spálit či jinak zničit.

  • Rukopis knihy byl po smrti autorky (211) ztracen

    • objeven byl kleričkami bohyně Faye ve Viterionu (Norvel) roku 491

    • odtud byl převezen do kláštera Miekka (Norvel) kde započala jeho rekonstrukce a příprava k novému vydání. Práce byly přerušeny v květnu 492, kdy byl klášter přepaden nájezdníky z Ostrova vran.