Když Svět byl mladý a hory teprve snily svůj tvar, kráčela Grundora bezejmennou pustinou. Na zádech nesla kus hory, jenž vyzdvihla z hlubin země. V každém jejím kroku duněl kámen a země praskala pod tlakem její vůle. Viděla Svět nestálý, měkký a měnící se jako moře, a v jejím srdci se zrodila touha: „Zde musí být něco stálého, něco, co přečká všechny časy.“
Uprostřed nejvyššího masivu udeřila štítem o zem a otiskla do ní znamení: šestiúhelníkový kámen s runou pevnosti. Tam usedla, z kamene na zádech postavila první síň – hlubokou, pevnou a pravou.
Pak vzala kámen, rudu, zlato a oheň z nitra země. Vdechla do nich, přísnost a píseň – a tak povstali první trpaslíci. Ne z masa a krve, ale z kamene, kovu a vůle. Dala jim ruce k budování, hlavy k paměti a hrdost, která se nesklání. A než odešla do nejhlubších jeskyní pod světem, pravila: „Stůjte pevně. Stavte moudře. Pamatujte věčně. Já jsem Grundora, Matka základů.“
A trpaslíci postavili své první město kolem její svatyně – hluboko v srdci hory.
...
Tak praví zkrácená legenda o trpaslíků. Již samotná tato verze nám stačí k tomu, abychom, alespoň letmo, pochopili, kdo je pro tento národ Grundora - matka.
Grundora je zobrazována jako trpaslice. Má vždy klidný výraz, bez emocí, ale vazařující klid. Vlasy má spleteny do copů. Na sobě mývá nejčastěji zbroj. V levé ruce štít a v pravé kladivo. U pasu pak často svitky pergamenů.
svitky pergamenů
kladivo
Šestiúhelník – základní symbol Grundory. Značí rovnováhu, pevnost a sílu ve spojení. Objevuje se na všech svatyních, pečetích a kladivech požehnaných její moc
tmavě šedá
zlatá
"Grundora vznešená" - socha v trůnním sále ve městě Bastionoro
Autorem sochy je Tharik Skalharn.
Hlavní chrám bohyně Grundory byl vystavěn prvními trpaslíky na místě, kde je vyvedla z podzemí. Na témže místě pak bylo vystavěno město Nur. Chrám je, stejně jako všechny ostatní chrámy, kruhovitý a pojme v patrech několik tisích věřících.
Všechny chrámy i kaple Durûkathského vyznání mají kruhový půdorys. Ty větší pak nerostou dále do šíře, ale do hloubky. V centru chrámu je pak vždy socha Grundor. Chrámy i kaple jsou bohatě zdobeny zlatem a drahými kameny a jsou tak častým cílem lupičů.
Každý Kruh paměti je stavěn do koncentrických kruhů, které symbolizují vrstvy paměti, dědictví a trvalosti. Vnitřní kruh ukrývá Svatyni – kruhový chrám se základním kamenem, u něhož se skládají přísahy a vedou modlitby k bohyni. Druhý kruh tvoří knihovny, síň kronik, místnosti pro vyučování, runové dílny a archivy. Třetí kruh je obytný – cely Bratří a Sester Kruhu, zahrady (často podzemní s lišejníky, krystalickými rostlinami), zásobárny a společné síně. Větší Kruhy mohou mít čtvrtý kruh, určený pro hosty, poutníky a učně základů.
Každý trpasličí stát má několik svých Kruhů paměti. Další desítky jsou po celém Světě. Trpaslíci ve službě bohyni nerozlišují pohlaví a kláštery nejsou děleny na mužské a ženské.
Nur - Chrám prvních obrovský chrám pro několik desítek tisic věřících
Duraz Kharâz (Den vystoupení)
První neděle léta
Po celodenní modlitbě vychází průvod ze svatyně, který jde následně celým městem. Kněží při této cestě žehnají každý dům.
Kharazâm Durûn (Den Grundořiných dlaní)
Poslední listopadová neděle
Den vděčnosti za práci. Každý přináší do chrámu k požehnání to, co mu dává živobytí - řemeslníci nástroje, válečníci zbraně...
Základní stupeň církevního vzdělání. Mladí trpaslíci vstupují do Kruhu paměti, kde se učí historii klanů, základní teologii Durûkath, řemeslné symboly a čtení run... Studium je zakončeno rituálem Zaznamenání první runy.
Putující vykladači víry, vedou poutě a obnovují staré svatyně... Nesou Runovou hůl, na kterou ryjí svá slova i skutky.
Stálí členové Kruhů paměti. Pečují o kroniky, památníky, vzdělávání a vedení běžného života víry.
Nejvyšší duchovní autority v rámci města či oblasti. Spravují hlavní svatyně, konají obřady věrnosti, žehnají základům staveb, zapisují Desky základů – své životní dílo víry a služby.
Každý z osmi městských států má jednoho Velekamenopravce – nejvýše postaveného duchovního daného města. Jeho hlas má váhu při korunovaci vládců, zakládání měst, uzavírání míru či vydávání zákonů.
Sedí v Radě osmi kruhů, která se schází při důležitých událostech ve Svatyni Prvního ohně – svatém místě zrození prvních trpaslíků. Velekamenopravci jsou považováni za nositele Grundořiny moudrosti a zároveň strážce paměti národa.
Kamenná stráž jsou ozbrojené jednotky a slouží při všech klášterch. Kromě toho chrání také svatyně, karavany a poutníky.
Na rozdíl od členů Kamenné stráže mají tito bojovníci i teologické vzdělání a prošli přísnějším výcvikem v jednom z Kruhů paměti. Nemají nikde domov. Jejich úkolem je chránit víru kdekoli ve Světě.
Přísahající jsou nejvyššími válečnými služebníky Durûkath, zároveň ochránci víry i nositelé tradice. Každý Kruh paměti má svého Přísahajícího, který vede Kamennou stráž – jednotku chránící svatyni, řeholníky i poutníky.
Jsou to válečníci, kteří po letech služby jobětovali zbytek svého života víře, složili přísahu jádra a podstoupili rituál žhnoucího kovu. Někteří z nich nesou na štítě vyrytý znak svého Kruhu.
Jejich přítomnost je požehnáním v časech míru – a varováním v časech války.
Také zvaný "První kovář". Své kladivo Baradûm údajně dostal od bohyně. Jeho ranám se poddal každý kov a Dumral jím stvořil nejlegendárnější zbraně dávných věků.
Kladivo, které údajně patřilo prvnímu trpasličímu kováři Dumralovi. Ten tvrdil, že mu jej darovala samotná Grundora.