Emelenovi se, již jako dospělému muži s rodinou zjevila zvláštní vize u jezera Pentero v Nótu, že se má vydat daleko na severozápad, že tam najde význam svého života. Emelen tak učinil a objevil Vatharovu skálu na sever od Osady Fjall, kam před několika měsíci zamířila první karavana osadníků z Túnfaldu. Tam poznal svého pána Vathara, jemuž zasvětil svůj život. Vathar ho oslovil aby šel a řekl přednímu z osadníků, že on, bůh moře, touží mít místo setkání s lidmi právě na tomto západním mysu světa. Po několik let Emelen a jeho rodina, žili ve Fjallu a víra v pána Vathara se šířila jako mořský uragán, avšak jednoho večera měl Emelen další vizi.
Měl se dopravit na pobřeží jižně k místu, kde v moři uvidí 2 skály do písmene V. Těmi skalami musí proplout a za nimi ho čeká jeho osud. I tak prorok učinil a nalezl zde to, co mu jeho pán zaslíbil. Zde k němu Vathar promluvil naposledy. “Hleď Emelene! Za těmito skalami se skrývá země, kde o mě ještě neslyšeli. Postav mi 3 lodě s posádkami těch, kteří znají mé jméno!” A tak se Emelen vypravil spolu se svým synem a 3 posádkami věrných na svou poslední cestu. Na moři je totiž zastihla bouře a Emelenova loď Dinga spolu s ním klesla k mořskému dnu.
Po smrti jeho otce se velení ujal jeho syn Joachim (později znám jako Joachim Objevitel), který po několika dalších dnech na moři objevil Ostrovy. Tam, dle svého zjištění došlo k prvnímu kontaktu mezi Černovlasými elfy a jejich pohanským náboženstvím. Po několika týdnech na ostrovech se však Joachim musel (spolu s bohatstvím těchto neznabohů) vrátit zpět na kontinent.
Joachim se stal významnou osobou a sám po několik let organizoval se svými navigátory ozbrojené misijní výpravy na Ostrovy (i když sám se jich přímo neúčastnil). Jednoho dne však dostal od pána Vathara nové slovo: “Vypluj!” A tak Joachim shromáždil svou družinu zkušených mořeplavců na 2 lodích a vyplul na svou poslední výpravu. Na moři ho totiž, stejně jako jeho otce zastihla bouře a nikdo z těch, co vypluli se již domů nevrátil.