Zlatá včela

Psal se rok 626, když se v jedné zapadlé putice, kdesi mezi Nimerem a Viterionem, sešla u stolu prazvláštní společnost: trpaslický čaroděj Kendril, krollí klerik Wargan a bývalý strážce zákona Ude. Slovo dalo slovo, peníz dal peníz a pivo teklo proudem. Muselo být kolem půlnoci, když Ude zastřeným hlasem prohlásil: "My tři bychom.. měli zažolit... založit detektetivní kalendář!" Korbele s pivem o sebe třískli a pilo se dál.

Druhého dne ráno se všichni třo probrali v lokále a trpaslík všem hned objednal vydatnou snídani. Tu k nim přišel postarší muž. "Příteli, tváříte se, jakoby Vám uletěly včely." pronesl hlobokým hlasem klerik.

"Neuletěly," odpověděl venkovan "někdo mi je ukrad. Vzácní pánové, slyšel jsem Vás včera hovořit, že jste detektivové. Najděte moje včely. Zapltím Vám!" Peníze jsou peníze a ikdž ani jeden z nich nevěděl, o čem ten dobrý člověk hovoří, včely mu našly. Kyž jim venkovan děkoval, zeptal se jich: "A co mám lidem vlastně říct? Kdo zachránil moje živobytí?" odpověděl mu Kendril zcela automaticky: "Detektivní kancelář Zlatá včela. Kdyby nás kdokoli potřeboval, sídlíme ve Viterionu."

A tak se také stalo. A nejslavnější případy jsou zaznamenány právě zde.