Ostrov vran je nejsevernějším ostrovem známého světa. Leží několik dní plavby od západního pobřeží Vesturheimu v Severním moři. Většina území je tvořena vysokými horami a najdeme zde jen minimum úrodných míst. Proto jsou místní obyvatelé z velké části odkázáni na obchod s kontinentem. Co ostrov ztrácí na úrodnosti, to nahrazuje bohatstvím Tajrunu - rudy, ze které se vyrábí "ostrovní ocel". Z ní jsou pak vykovávány nejlegendárnější zbraně a zbroje.
Obyvatelstvo ostrova bylo původně elfské, ale po povstání paladina Emerica (350 - 357), které bylo zaměřeno vůči keriáncům, velká část přežiších vyznavačů tohoto náboženství prchla z kontinentu právě na Ostrov vran a usídlili zde. Postupně se pak lidé stali dominantním národem. Přísluníci ostatních národů jsou zde běžně k potkání. Lidé zde žijí ve čtyřech kmenech, přičemž každý kmen je zaměřený na určitý segment tak, aby byl pro ostatní tři kmeny nenahraditelný. Eokonimika celého ostrova ale kromě obchodu s kontinentem stojí také na otrokářství.
Na ostrově je zakázáno (a přísně trestáno) vyznávat někoho z Ellanthi. Druidové a jejich následovníci se po ostrově smějí pohybovat svobodně.
Ostrov má tři hlavní toky. Na východě je to Ískalt, která pramení v severních horách na území Suirů a protéká jediným, alespoň trošku, úrodným územím ostrova až na jižní pobřeží. Také Langt proudí od severu k jihu a také podél této řeky jsou k nalezení úrodnější poastviny. Třetí velkou řekou je Hratt, která teče ze středu ostrova a do Severního moře se vlévá na západním pobřeží.
Zdejší pohoří není nijak pojmenované, protože celý ostrov je pokryt horami různým výšek a tvarů. Nejvyšší hora je na severním výběžku, jemnuje se Kló a jeho zasněžený vrchol ční 3.459 metrů nad hladinou Severního moře.